...Aneb jak Adam hodil kamenem.
Je to bez diskuse. Náš festival by neexistoval bez našeho monsignora Adama S., stále a neochvějně přisátého na divadelní dění, především to moravské. Jen díky němu můžeme každý rok libereckému publiku představovat kusy, o které by ani v nejdivočejších snech nezavadilo. Na jeden takový spiel jsem si právě vzpomněl - Divadlo Kámen nám všem minule pořádně roztočilo hlavy.
Asi nejsem jediný, kdo má rád, když se na umění dva neshodnou a toto byl právě takový případ. Bohužel, nejsem schopen jakkoli přiblížit samotný kus, jelikož by to bylo jen kusé klepání - Kámen se musí zažít. alespoň kus, dokud Vás drahá polovička, hlava, nebo špatná hladina alkoholu nepřinutí odejít před koncem - což se také v případě mnohých na představení stalo. Ta polarizace byla úžasná; Většina diváků se nebyla schopna dohodnout zda to vůbec bylo divadlo, natož vynést soud jestli to bylo divadlo kvalitní.
Samotným Kameníci si však odnesli zážitek, doufám, pozitivní. Alespoň to tak z kusé konverzace v běsu večera vyznělo. Neměli, bohužel, moc času a museli se přesouvat dál. Jaká škoda, ostatně jako vždy, když se nám nepovede udržet vytížené soubory alespoň do festivalového rána (neplést s normálním ránem, to je uplně jiná veličina). Také musím podotknout, že ač jde o divadlo na intelekt náročné a v záměru skryté, bylo úžasně uvolňující zjistit, jak normální lidé se za tímto souborem skrývají. To vůbec není standard a i za to si Divadla Kámen nesmírně vážím. (Dívám se směrem na Dred).
Takže jsme si v organizačním týmu řekli, že by nebylo od věci diváka zase někdy trochu podráždit.. Uvidíme, jestli se Kámen někdy znovu změří síly s publikem vzrostlým z liberecké žuly.
pokračování zase příště...
Je to bez diskuse. Náš festival by neexistoval bez našeho monsignora Adama S., stále a neochvějně přisátého na divadelní dění, především to moravské. Jen díky němu můžeme každý rok libereckému publiku představovat kusy, o které by ani v nejdivočejších snech nezavadilo. Na jeden takový spiel jsem si právě vzpomněl - Divadlo Kámen nám všem minule pořádně roztočilo hlavy.
Asi nejsem jediný, kdo má rád, když se na umění dva neshodnou a toto byl právě takový případ. Bohužel, nejsem schopen jakkoli přiblížit samotný kus, jelikož by to bylo jen kusé klepání - Kámen se musí zažít. alespoň kus, dokud Vás drahá polovička, hlava, nebo špatná hladina alkoholu nepřinutí odejít před koncem - což se také v případě mnohých na představení stalo. Ta polarizace byla úžasná; Většina diváků se nebyla schopna dohodnout zda to vůbec bylo divadlo, natož vynést soud jestli to bylo divadlo kvalitní.
Samotným Kameníci si však odnesli zážitek, doufám, pozitivní. Alespoň to tak z kusé konverzace v běsu večera vyznělo. Neměli, bohužel, moc času a museli se přesouvat dál. Jaká škoda, ostatně jako vždy, když se nám nepovede udržet vytížené soubory alespoň do festivalového rána (neplést s normálním ránem, to je uplně jiná veličina). Také musím podotknout, že ač jde o divadlo na intelekt náročné a v záměru skryté, bylo úžasně uvolňující zjistit, jak normální lidé se za tímto souborem skrývají. To vůbec není standard a i za to si Divadla Kámen nesmírně vážím. (Dívám se směrem na Dred).
Takže jsme si v organizačním týmu řekli, že by nebylo od věci diváka zase někdy trochu podráždit.. Uvidíme, jestli se Kámen někdy znovu změří síly s publikem vzrostlým z liberecké žuly.
pokračování zase příště...
Komentáře
Okomentovat